CHUDENICE A OKOLÍ : PŘEHLED TURISTICKÝCH ZAJÍMAVOSTÍ V OKOLÍ KLATOV

Přehled turistických zajímavostí v okolí Klatov

Barák – (706 m), výrazný zalesněný vrch v Plánické vrchovině s televizní věží.

Beňovy – byly původně osadou při důležitém brodu přes řeku Úhlavu. Zdejší dům čp. 3 obsahuje část gotické tvrze, později renesančně i barokně upravované. Stáří místní památní lípy srdčité se odhaduje na 400 let.

Bezděkov – renesanční zámek,  v jeho dvoře empírové hospodářské budovy. Park s chráněnými duby, jejichž stáří se odhaduje na 350 let. Pamětní deska na domě čp. 4 připomíná pobyt Svatopluka Čecha. Na zdejším hřbitově je náhrobek  významnému  autorovi oblíbených rytířských románů Ch. H. Spiessovi (1755 – 1799). Osídlení vsi spadá do doby bronzové, což dokládá žárové pohřebiště při domě č. 50 z doby kolem roku 1200 př.n.l.

Běšiny – obec založená ve 14. století, v místě tvrze postaven v 17. století zámeček,  zřícenina původně gotického kostela sv. Bartoloměje, farní kostel Navštívení Panny Marie, původně zámecká kaple ze 17. století. Poblíž kostela je fara z poloviny 18. století.  V obci jsou Boží muka z poloviny 18. století. Lidová architektura z přelomu 18. a 19. století je zastoupena staveními čp. 44 a čp. 23 – roubená chalupa v kožichu „U Sládečků“. V okolí stopy po rýžování zlata.

Černé Krávy – původně zde stávala věžovitá tvrz (15.stol.), v 18. století byla přestavěna na sýpku, z opevnění je zřejmý val a vodní příkop.

Dolany – zbytky renesanční tvrze písemně doložené v 15. století. Téměř po celém svém obvodu byla obestavěna obydlími připomínajícími vlaštovčí hnízda. Kaple pochází ze 17. století, kdy Dolany patřily jezuitské koleji. Pocházel odtud Břeněk Švihovský (padl v bitvě u Sudoměře v r. 1420), osobnost formující počátky husitského hnutí. Farní kostel sv. Petra a Pavla z 18. století. Mohylník z doby bronzové, socha sv. J. Nepomuckého. Lidová architektura z počátku 19. století (čp. 16, barokní kovárna -  čp. 71).

Drslavice – tvrz ze  14. století,  její  zbytky zastavěny  do  budov  hospodářského  dvora.  Jižně

od obce stojí památný Dobrovského dub (stáří 220 let, obvod kmene 534 cm) a Drslavický klen (stáří 200 let, obvod kmene 420 cm).

Habartice – obec s gotickým kostelem sv. Petra a Pavla ze 14. století.

Hnačov – známé rekreační středisko s rybníkem o rozloze 68, 38 ha.

Hory Matky Boží – malebné pošumavské městečko, proslavené v minulosti těžbou stříbra. Roku 1522 privilegiem krále Ludvíka Jagellonského povýšeny na „královské horní město“.  Po ukončení těžby stříbra se většina obyvatel začala věnovat řemeslné výrobě z důvodu nedostatku zemědělské půdy. Dokladem těžby stříbra jsou zbytky třiceti důlních šachet v okolí (tyto sleduje i místní naučná stezka). 

Hradiště – jednoduchý pozdně barokní zámek s mansardovou střechou obklopený parkem. Nad zámkem pravěké hradiště. Na skále patrné zbytky valů.

Chudenice – obec pod vrchem Žďár s rozsáhlým parkem zahrnujícím několik zajímavostí (Bolfánek, Americkou zahradu, Kvapilovo jezírko). Obec vznikla ve 13. století jako rodové sídlo Czernínů (Černínů)  z Chudenic (tomuto rodu patřily až do roku 1945). V roce 1592 byly Chudenice povýšeny na městečko a postupně se staly centrem rozsáhlého panství. Na místě jejich gotické tvrze byl vystavěn koncem 16. století tzv. Starý zámek, barokně upravený r. 1776. V zámku je dnes muzeum J. Dobrovského, připomínající jeho pobyt zde, a pamětní síň zdejšího rodáka, spisovatele a dramatika J. Kvapila a expozice přírody a historie Chudenicka.

Pobyt J. Dobrovského v roce 1828 je zmiňován v románu „Za ranních červánků“ a připomíná ho také pomníček v aleji nad hřbitovem. Gotický kostel sv. Jana Křtitele ze 14. století později upravovaný zahrnuje cenný interiér s renesanční archou z roku 1505 od Mistra chudenického oltáře. Pozdně barokní je hřbitovní kaple sv. Anny z roku 1766. Lidovou architekturu počátku 19. století zastupují chalupy čp. 18, 28, 58 a dům čp. 15. Chudenice svoji jedinečnou okolní krásou se staly podnětem literární tvorby mnoha významných osobností, např. cestopisce Heřmana Černína z Chudenic, rodáka a přírodovědce K.S. Amerlinga, a rodáka, gynekologa Václava Rubešky (pamětní deska). Památná zámecká lípa na nádvoří Starého zámku, stáří 200 let, obvod kmene 300 cm. Další památný strom – „Chudenická lípa“ (dominanta krajiny, stáří 130 let) byla vysazena u kapličky jižně od obce jako upomínka ukončení Rakousko-Pruské války v roce 1866.

Nedaleko obce na místě, kde kdysi vyvěral železosirnatý pramen, k němuž se konaly posvátné a léčivé poutě, vznikla barokní lázeňská budova Nový zámek  - Lázeň, vystavěná v empírovém stylu, v 19. století hrabětem Evženem Karlem Černínem. Dnes je využívána jako hotel. Kolem zámku byl založen počátkem 19. století anglický park, dodnes udržovaný, který přechází v lesopark. V něm se nachází jezírko, které inspirovalo J. Kvapila při jeho tvorbě libreta k opeře Rusalka.

Za zámkem se rozprostírá proslavené arboretum Americká zahrada založené v roce 1841 s významnými severoamerickými dřevinami, jimž dominuje svou impozantností a krásou douglaska tisolistá. Celkem je zde zastoupeno 200 druhů dřevin ze 3 kontinentů. Stromy jsou označeny jmenovkami. Tento park je díky své původní zachovalé podstatě o rozsahu 12 ha považován za jeden z nejhodnotnějších krajinářských parků na Klatovsku.

Bolfánek – lidový název vrchu „Žďár“ (585 m), s rozhlednou sv. Wolfganga (43 m),  upravenou z věže, pozůstatku barokního kostela z 18. století. Z bývalého kostela zde zůstala jen drobná kaple. Bolfánek je situován v působivém místě lesní krajiny a za hezkého počasí je odtud  možné vidět až na zasněžené vrcholky Alp.

Chudenická bažantnice  - přírodní památka od roku 1933 (15,5 ha), bývalá bažantnice s asi 150 let starým smíšeným porostem a s cennými exempláři javorů-klenů, modřínů a 400 let starými duby. Ze zdejší myslivny pocházela Barbora Hyneiová, bojovnice z pražského povstání v r. 1848; na rytině z bojů zobrazena jako „Amazonka na barikádě na Malém rynečku“ s vlajícím praporem a puškou.

Okolí Chudenic bylo v roce 1996 vyhlášeno krajinnou památkovou zónou.

Janovice nad Úhlavou – obec zmiňována r. 1290 jako podhradí vodní tvrze. Patrné jsou zbytky tvrziště po vodní tvrzi (příkop a bašta). Městečkem se staly ve 2. polovině 14. století. Cennou památkou je raně gotický kostel sv. Jana Křtitele z konce 13. století, barokně upravený v roce 1764, s dochovanými raně gotickými malbami. Ukázka lidové architektury z přelomu 18. a 19. století – stavení čp. 27, mlýn čp. 39. V obci se nachází židovský hřbitov z počátku 18. století.

Kamýcká skála – (538 m) buližníkový suk s výhledem na Šumavu.

Kdyně – průmyslové město s významnou strojírenskou tradicí, původně poddanská ves hradu Rýzmberka, od r. 1624 město. Radnice ze 17. století, přestavěná kolem r. 1800. V jádru gotický kostel sv. Mikuláše ze 14. století, barokně přestavěný.

Klenová – rozsáhlý areál hradu a zámku na Klenové potěší zejména romantické duše. Komplex zahrnuje hradní ruiny, renesanční purkrabství a v 19. století postavený zámek, sýpku, vilu, statek a novogotickou kapli svatého Felixe.

Zřícenina raně gotického hradu ze 13. století na skalnatém výběžku založená pány z Janovic. Postupem času byl hrad přestavován a rozšiřován. Až do počátku 16. století patřil hrad pánům z Klenové a Janovic. Od roku 1553 majetek Jiřího Haranta z Polžic a Bezdružic, jehož syn Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic se proslavil jako vzdělaný renesanční šlechtic, cestovatel a hudební skladatel. Harantové z Polžic a Bezdružic postavili na hradě renesanční budovy, další přestavba následovala v 17. století. Koncem 17. století začal hrad pustnout a od roku 1737 je již zmiňován jako zřícenina. Teprve v prvé polovině 19. století byla provedena jeho pseudogotická přestavba. Pozoruhodným dílem je fortifikační systém z poloviny 15. století, jehož princip spočíval ve spojení hradební zdi se starším valem, sahajícího až do výše ochozu. Vzniklý prostor zde umožňoval rozmístění děl a jiných válečných strojů. Barokní zámek v předhradí byl stavebně upraven v 19. století. V prostoru mezi zámkem a hradem vzniká sochařský park. Hrad a zámek Klenová nabízí vedle klasických prohlídek také výstavy moderního umění. Galerie, která sídlí v prostorách zámku, hradu a sýpky i v okolí, se specializuje na české poválečné umění. Na Klenové jsou rovněž pořádána umělecká sympózia, v letní sezóně se v hradním areálu konají koncerty a divadelní představení.

Kolinec – původně rýžovnická osada z 12. století. Románský kostel byl později goticky a barokně přestavěn.  Kamenný most z 18. století, zámek přestavěn na školu.

Komošín  –  zřícenina  hradu  nad  vsí Dolany,  z   poloviny  14.  století,  zpustlý  již   na   počátku 16. století. Dříve střežil vedlejší zemskou obchodní stezku z Bavor ke hradu Švihov a dále na Plzeň.

Z Komošína dále po červené značce bychom zavítali do Kokšína, vesničky s ukázkou lidové architektury  z   konce   19.  století   ( sýpka u   domu  čp.  15,  sroubek    čp.  20 ,  špýchar u domu čp. 18). Ve východní části vsi je patrná existence mohylových pohřebišť. Pravděpodobný výskyt sídlišť z doby bronzové, ke kterým pohřebiště náležela. Na skalce nad řekou Úhlavou se tyčí zřícenina strážního hrádku Kokšín.

Koráb (772,9 m) - vrch, který se nachází v nejvyšším bodě Chudenické vrchoviny s chatou a moderní rozhlednou, která vznikla v letech 1990 – 1992 na místě původní stavby z r. 1938. Unikátní rozhledna se skládá z tubusu, v jehož vnitřku je schodiště se 144 schody do vyhlídkové gondoly ve výšce 30 m. Až k rozhledně a chatě vede vyasfaltovaná silnice.

Křištín – nachází se zde raně gotický kostel sv. Matouše z počátku 14. století. Památkou lidové architektury je z „kuláčů roubená chalupa v kožichu“ čp 5.

Liška – osada se zříceninou hradu Pušperk z poloviny 13. století. Hrad byl založen kolem roku 1260 Jarošem ze Slivna a Poděhus, který jej nazval po svém erbu (lišky) Fuchsberg. Během staletí vystřídal několik majitelů. V roce 1475 byl vypleněn Klatovskými a již neobnoven. Dochoval se pouze obranný systém – hradební zdi a příkop. V areálu byla postavena koncem 16. století renesanční kaple. Těsně pod hradem vedla zemská silnice z Klatov do Horšovského Týna a dále do Bavorska.

Loreta -  osada mezi lesy na kopci v Oborách. Zajímavostí Lorety je rekonstruovaná loretánská poutní  kaple  založená  v roce  1711  Barborou  Krakowskou  z  Kolovrat  s  erby Kolowratů a Vrbnů a s freskou obrazu Panny Marie Loretánské. Starou důlní štolu, přírodní památku, charakterizuje systém chodeb s pozůstatky po těžbě krystalického vápence v 19. století. Podzemní prostory jsou významným zimovištěm několika druhů netopýrů. Příjemnou procházku nabízí turistická stezka od Lorety k monumentálnímu působivému torzu barokní kaple sv. Jana Nepomuckého.

Luby – jedná se o městskou část Klatov, kde se nachází gotický kostel sv. Mikuláše s freskami z konce 15. století. Malířská výzdoba stěn a klenby presbytariáře pochází z počátku 16. století. Další zastávkou je „Spálený les“ s památníkem obětí  2. světové války.

Lučice- roubený statek čp. 2 pochází z 1. poloviny 17. století a patří k nejstarším v Čechách se zachovalým dymným otvorem.

Měčín – městem od roku 1992. Byl připomínán již ve 13. století tvrzí, kterou později nahradil renesanční zámek, barokizovaný v 18. století. Ve středověku se v okolí města těžilo stříbro. V Měčínském muzeu je umístěna expozice Skašovského hračkářství.

Mlázovy – barokní zámek z r. 1721, na místě bývalé tvrze, byl přestavěn na školu. Hodnotný raně gotický kostel sv. Jana Křtitele z konce 13. století s barokními úpravami. V okolí obce horské louky se „žulovými stády“.

Němčice – gotická tvrz ze 14. století, kostel Nanebevzetí P. Marie z 19. století, osmiboká renesanční hřbitovní kaple sv. Jana Křtitele z r. 1610

Nový Herštejn – zřícenina hradu spojeného s rodem pánů z Velhartic. Od roku 1933 je návrší s hradem vyhlášeno státní památkovou rezervací.

Obytce – zámeček z 18. století, raně barokní kaple sv. Barbory ze 17. století.

Opálka – areál s kdysi významnou tvrzí z roku 1392, která byla renesančně a později barokně upravena. Dominantou tvrze, někdy označované i jako hrad, je velká hranolová obytná věž, obklopená částečně zachovanými příkopy a zbytky hradebních zdí. Hradební zeď tvořila nepravidelný ovál, snad podle něj získala tvrz jméno Opálka.

Otín – obec, kde pobýval ve 20. a 30. letech 19. století F. Palacký. Jeho jméno nese i lipová alej při cestě k Předslavy. Empírově přestavěný zámek z 19. století je v současnosti v soukromém vlastnictví.

Petrovice – památky lidové architektury, pozdně gotická kaple sv. Vojtěcha ze 2. poloviny 15. století.

Plánice – městečko, poprvé zmiňované roku 1144, se nachází v krásné krajině přírodního  parku Plánický hřeben – Kákov.

Farní děkanský kostel sv. Blažeje, Muzeum Dr. Ing. Františka Křižíka, rodáka Plánice (ukázky obloukové lampy, el. motorů, technická dokumentace), kamenný smírčí kříž z období Třicetileté války, v osadě Nicov  (2 km) - barokní poutní kostel Narození Panny Marie, postavený podle návrhů K.I. Dienzenhofera, kaplička svaté Marie s radioaktivním pramenem (v údolí, pod poutním kostelem).

Podzámčí – obec pod hradem Rýzmberkem, dochován soubor přízemních roubených domů šumavského typu, některé s typickou lodžií v bedněném štítě s polomalbou.

Poleň – první zmínka pochází z roku 1254 (majetek rodu Drslaviců), později součást chudenického  panství.  Ve 14. století  byla  rozdělena  mezi   několik   držitelů  -  proto   zde  byly 2 kostely a 2 fary. V obci Poleň si můžete prohlédnout  kostel Všech svatých z 1. poloviny 15. století a zříceniny kostela sv. Markéty ze 14. století.  Lidová architektura – stavby čp. 12, 30, 35.

Předslav - soukromá expozice výrobků černého řemesla, zemědělského nářadí a podobně, památný Tyršovo dub (350 let).

Rýzmberk – zřícenina hradu založeného ve 2. polovině 13. století. Součástí je i vyhlídková věž a hradní divadlo, kde se každoročně pořádá hudební akce Rýzmberský hradní guláš  - festival folkové a country hudby. V letních měsících je zde otevřena hospůdka na třetím hradním nádvoří.

Strážov – podhorské městečko, které vzniklo v polovině 13. století, se rozkládá nad mělkou kotlinou Strážovského potoka. Největší rozmach i úpadek obce je spojen s těžbou stříbra. Na přelomu 19. a 20. století proslavila Strážov výroba paličkovaných krajek. Typickou dominantou obce je gotický farní kostel sv. Jiří ze 13. století a radnice z konce 19. století. Štoly s pozůstatky po středověkém dolování stříbra jsou přístupné ze sklepů některých domů v nejstarší části obce.

Švihov – dominantou obce je vodní hrad stejného jména. První zmínky o vodní tvrzi pocházejí ze 14. století. Na místě patrně nevyhovující tvrze dal v letech 1480 – 1504 Púta Švihovský vybudovat nový vodní hrad s velmi dokonalým opevněním, které ve své době patřilo k vrcholným pevnostním systémům. Celý hrad byl obklopen vnějším vodním příkopem, vnějším věncem hradeb s baštami, za kterým následoval vnitřní vodní příkop a vnitřní hradba a příkop. Díky této skutečnosti hrad nebyl údajně nikdy dobyt. V obci stojí za zmínku ještě kostel sv. Václava barokně upravovaný v 18. století, novogotická radnice, hřbitovní kostel sv. Jiljí a židovský hřbitov z 1. poloviny 17. století.

Tajanov – obec severozápadně od Klatov. Kaple sv. Jana Nepomuckého v pseudorománském slohu byla postavena z podnětu tajanovského rodáka Dr. Sedláka na počátku 20. století. Na blízkém pahorku Husín se nachází  mohylové  pohřebiště ze střední a mladší doby bronzové, z doby milavečské kultury

Tětětice – obec s barokním zámkem z 18. století a zámeckou kaplí sv. Vojtěcha s kvalitním rokokovým oltářem. V současnosti jsou prostory zámku využívány jako bytové jednotky. Lidová architektura je zastoupená stavením se špýcharem z poloviny 19. století.

Tupadly –  val a příkop na severním okraji vsi jsou dnes jediným pozůstatkem bývalé tvrze. V sousedství vsi, v lese, se nachází jedinečná přírodní památka - Tupadelské skály  (0,40 ha), geologicky i krajinářsky významná skupina vypreparovaných buližníkových skal, využívaná i horolezci.

Týnec – vesnice v malebné krajině na vysokém návrší, s rozsáhlým barokním zámkem. Zámek byl postaven pravděpodobně na počátku 18. století, poblíž bývalé tvrze a je dílem slavného architekta italského původu Giovanniho Battisty Alliprandiho.( od Jakuba Augusstona pro Krakowské z Kolovrat, barokní úprava dokončena  kolem roku 1760). Dnes je zpustlý a bohužel nepřístupný, protože se obnovuje. Dominantou krajiny je kostel Nanebevzetí Panny Marie, původně gotický ze 14. století, v 18. století barokně upravený. Za zmínku stojí obraz Madony od německého malíře Joachima von Sandarta. U kostela stojí roubené stavení čp. 7, ukázka lidové architektury z počátku 19. století. Ve vsi umístěna socha sv. Jana Nepomuckého a Imaculaty z 18. století. Na nedalekém hřbitově je hrobka šlechtického rodu Kolowratů a také rodiny Vrbů s plastikou významného českého sochaře Karla Lidického. Ze hřbitova se naskýtá také krásný rozhled do okolní krajiny. Pár desítek metrů od silnice z Týnce na Klenovou jsou jedinečná Boží Muka z roku 1575.

Úliště – zalesněný vrch, na jehož vrcholu sedí „Žába“ – skalní útvar.

Velhartice – rozkládají se v krásné lesnaté krajině ve svahu nad řekou Ostružnou. Jsou připomínány jako osada založená rýžovníky zlata, které se v okolí vyskytovalo. Na město byly povýšeny roku 1444.  Od konce 18. do začátku 20. století zde byla v provozu papírna. V 16. století obdržely právo v okolí nejen rýžovat, ale i dolovat a pořádat trhy. V té době patřily k nejbohatším městům v oblasti. Dispozičně ojedinělým dílem české hradní architektury je středověký gotický hrad, postavený počátkem 14. století byl na skalnatém ostrohu nad řekou Ostružnou, rozšířený později o velkou hranolovou věž, zvanou Putna, a dále o tzv. Rajský dům. Zcela originální spojení hradního paláce s věží zajišťuje 32 m dlouhý čtyřobloukový kamenný most na válcových pilířích. Během staletí prošel hrad mnoha stavebními úpravami. V 19. století se neudržovaný areál proměnil částečně ve zříceniny. V posledních letech se provádí rozsáhlé rekonstrukce. Dominantou předhradí je nejstarší velhartická památka, původně románský farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku  1240, několikrát přestavovaný. V obci se dochovalo několik širokých šumavských domů, ukázky lidové architektury z 18. – 19. století, např. čp. 10, 11, 101. Velhartice patří k oblíbeným výletním místům. Půvabné prostředí Velhartic lákalo mnohé umělce, kteří sem přijížděli na  „letní byt“.  Pobývali zde např.  Jan Werich, Zdeněk Štěpánek, Václav Vydra.

Vícenická hůrka – na úpatí vrchu dvě mohylová pohřebiště z doby bronzové a halštatsko-laténské. Jižně od Vícenic je osamocená mohyla o průměru 10 m.